«  Novinky  |  Diskografie  |  Biografie  |  Historie  |  Galerie  |  Časová osa  |  Texty  |  Vybavení  |  Video  |  Ke stažení  |  Kontakt  »

John Bonham

Tezko si predstavit normalnejsiho cloveka, nez byl John Bonham. Nemuseli jste z nej loupat slupky, abyste nasli skutecneho Bonhama. Vsechna ta hromotnost, blaznovstvi, vtip a talent, to byl Bonzo. Presne takovy, jaky se jevil.
    Uz jako dite, davno predtim, nez se stal bubenikem Band Of Joy nebo Led Zeppelin, mlatil do vseho, cim mohl zpusobit hluk. Narodil se roku 1948 v Redditchi, asi dvacet kilometru jizne od Birminghamu. Doma tloukl do hrncu a panvi nebo plechove konvice na kavu a pokousel se napodobit zvuk bubinku.
   
Matka Johnovi koupila opravdovy bubinek, když mu bylo deset, a brzy potom otec prinesl domu z bazaru trochu ohrane kompletni bici. Pro Johna to byl nejcenejsi poklad. Tezce snasel, kdyz nektery z jeho kamaradu bubeniku nevenoval svemu nastroji peci, jakou si podle neho zaspouzil. V Bonzovych ocich to byl jen o stupinek mensi precin nez zneuzivani deti. Hudba byla jeho hlavni drogou a když dne nehral, pripadal si jako v abstaku.
    Brzy pote, co vysel ze skoly, zacal zkouset zda se muzikou uzivi. Hral s Terry Webbem and the Spiders; mel na sobe blouhou uzounkou kravatu a fialovy plast, vlasy ulizane dozadu. Bubnoval trochu klidneji a s vetsim sebeovladanim, nez potom pozdeji.
    Stejne jako Plant, i Bonham musel odolavat talku rodiny, aby nechal hrani. Bonhamuv tatinek byl tesar a stavar a John mu nejaky cas pomahal, vymeniv palicky za kladivo.
Miloval vsak hudbu – nic, co v zivote delal, ho tak neuspokojovalo – a zanedlouho uz zase hral s mistnimi kapelami; Nick James Movement, A Way of Life a Mavericks.
    John veril, ze hudba je jedina vec, ve které je dobry, ale obvykly udel hladovejiciho umelce se mu stejne nevyhnul. V osmnacti potkal svoji budouci zenu Pat, která si však zachovala dostatecne chladnou hlavu, nez aby si vzala nekoho, jehoz budoucnost mohla obnaset vic hladu nez slavy. Bonham mel ale vydrz.
    „Je to jen otazka casu“, rikal Pat. „Dokazu to když mi bude verit. Nehazej me pres palubu.“
    Pat to navzdory mizernymi vyhlidkam neudelala. Nakonec se nechala obmekcit a nastehovali se spolu do ctyr a pul metrove maringotky. Mozna ze obcas, když Bonzo propadl trudomyslnosti z toho jak pomalu vsechno jde, když stracel naladu a vybuchoval, protože skutecnost nesplnovala jeho ocekavani, sliboval Pat, ze toho necha, pokud se věci brzo neobrati k lepsimu. Byly to ale plane sliby a obato vedeli. Hudba byla jeho neoddelitnou soucasti. Nikdy doopravdy neuvazovalm ze by to vzdal.
    Bonzo postupne vkladal do hry vice technicke dovednosti a méně agresivity. I kdyz zustaval takovym hracem, touzil po stejne pozornosti, jake se dostavalo muzikantum, za nimiz "bubnoval" zejmena kdyz videl ostatni rockove bubeniky, jak pronikaji do svetel reflektoru. Zboznoval Gingera Bakera a zavidel mu, jak se nenechal zastinit ani takovymi hudebniky jako byli Bond a Jack Bruce. Bubnoval v ruznych kapelach, v jedne znich zpival Robert Plant, se kterym se zpratelil a pozdeji se diky nemu objevil v Led Zeppelin, ikdyz ho musel Robert s Jimmym premlouvat, aby knim prestoupil.

© Led-Zeppelin.wz.cz
led-zeppelin@post.cz